1. Hospodářská krize vážně postihla ČSR – pokles výroby o 30%, 1,3 mil.nezaměstnaných, klesá export, finanční krize, pokles mezd, devalvace koruny. Nejhlubší krize 1933.

2. Nespokojenosti využila KSČ, kterou Moskva obviňovala z nedostatečné revolučnosti. 1932 Gottwald a Zápotocký zorganizovali mosteckou stávku.  Byla sestavena vláda široké koalice, která zahájila úsporný program.

3. Nespokojenost vedla k aktivizaci nacionalismu – Andrej Hlinka hovořil o autonomii Slovenska, vzniká Sudetoněmecká fronta (Konrád Henlein), sjednocují se čeští fašisté – Národní obec fašistická (Gajda, Stříbrný).

4. 1933 přijat zmocňovací zákon na obranu republiky proti fašistům, komunistům a slovenským separatistům  a zákon o rozpouštění stran – na Gottwalda zatykač pro hanobení Masaryka, emigroval do SSSR.

5. ČSR a Francie neuspěly s pokusem o celoevropskou mírovou smlouvu pro odpor Německa, Itálie a Velké Británie. Proto 1935 byly uzavřeny smlouvy o vzájemné pomoci mezi ČSR a Francií a ČSR a SSSR (ta byla vázána na pomoc v případě akce Francie).

6. 1935 abdikuje Masaryk, umírá 1936. Prezidentem Edvard Beneš.

7. ČSR je v nepříznivé situaci, je v mezinárodní izolaci. Německo vyhlašuje agresivní plány, Británie a Francie nereagují. Do ČSR prchají němečtí antifašisté. ČSR začíná budovat opevnění a modernizuje armádu.

8. 1935 vzniká Sudetoněmecká strana (SdP) v čele s K. Henleinem. Vítězí ve volbách (široká vláda v čele s agrárníky – předsedou Hodža). Pracovala pro Hitlerovy plány. Začala získávat na svou stranu německé obyvatelstvo v pohraničí, které bylo také silně postiženo hospodářskou krizí a navíc odmítalo nedostatečnou národnostní politiku ČSR.

9. Březen 1938 Němci obsadili Rakousko (anšlus). To oslabilo obranu jižní hranice. Hitler vyhlašuje plán Grün na anexi ČSR.

10. Duben 1938 – SdP vyhlašuje karlovarský program – požadavek úplné rovnoprávnosti Němců s Čechy, autonomie pohraničí, svobodu hlásat fašistickou ideologii – jako minimální program. Vláda uvažuje o ústupcích, Británie a Francie naléhají na dohodu. Hitler připravuje vojsko u hranic.

11. 21. května 1938 částečná mobilizace československé armády = ústup nacistů. Mise lorda Runcimana – sledoval západní politiku tzv. appeasementu = dohody Západu s Hitlerem za cenu ústupků. Slovenská ľudová strana požaduje autonomii. Československá vláda nakonec Henleinovy požadavky přijala. Proto henleinovci (freikorps) zahájili v pohraničí incidenty s cílem puče a poukázat na neochotu československé vlády jednat.

12. Československá vláda rozpustila SdP, vydala zatykač na Henleina a K. H. Franka, kteří utekli do Německa. Hitler jednal s britským ministerským předsedou Chamberlainem o odstoupení pohraničí. Vláda chce souhlasit.

13. 22.9.1938 veřejná manifestace na obranu republiky, Hodžova vláda podala demisi, nová vláda generála Syrového vyhlásila všeobecnou mobilizaci. Německo vyhlašuje ultimátum do 28.9. a chce válku.

14. 29.9.1938 mnichovská konference představitelů Německa, Itálie, Británie, Francie (Hitler, Mussolini, Chamberlain, Daladier), která přijala německé požadavky; ČSR nebyla přizvána.

15. 30. září 1938 vláda za přítomnosti prezidenta mnichovský diktát přijala. Tím skončila první republika.

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  jedna