1. světová válka českou politickou reprezentaci překvapila. Český národní život byl potlačen a pronásledován (např.zakázán Sokol). Čeští vojáci rukovali bez nadšení, už od počátku přebíhali k Srbům nebo k Rusům ( např. 1915 celých 1400 mužů 28.pluku, pak i mladoboleslavský pluk )

Kapitola 3.1: Zahraniční odboj

1. Iniciátorem byli Češi  T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Josef Dürich a Slovák, astronom a letec Milan Rastislav Štefánik, který měl mnoho významných zahraničních známostí. Založili roku 1915 v Paříži Československý národní výbor, který byl v roce 1916 přejmenován na Československou národní radu.

2. Cílem ČNR bylo sjednotit odboj, rozbít Rakousko-Uhersko a vytvořit československý stát. Pro větší váhu této myšlenky budovala čs.jednotky ze zajatců a krajanů žijících v zahraničí – tzv. legie (60 tisíc mužů). Nejpočetnější byly v Rusku, další v Itálii a Francii (rota Nazdar – 300 vojáků).

3. Kvůli Masarykovu proticarskému smýšlení nechtěli Rusové budování legií povolit, využívali jen některých Čechů jako rozvědčíky a jako agitátory mezi Čechy v rakouské armádě (Česká družina). Až po únorové revoluci byly legie poprvé úspěšně nasazeny u Zborova 1917. Měly velkou motivaci a vysokou morálku.

4. Po bolševickém převratu byly legie prohlášeny za součást francouzské armády (aby nebyli naši vojáci vydáni zpět do Rakousko-Uherska, kde by byli  potrestáni za velezradu) a ČNR se snažila je rychle přesunout přes Vladivostok do Francie. Bolševici chtěli legie odzbrojit (Trockij prohlásil, že musí být zlikvidovány, s legiemi jednal Stalin). Legie se dostaly po incidentu v Čeljabinsku do konfliktu s bolševiky, obsadily 8000 km dlouhou transsibiřskou magistrálu (tím pádem ovládaly celou Sibiř). Dohoda chtěla legií využít proti rudým, legie dobyly Povolží, táhly na Moskvu. To vyvolalo světovou senzaci. Pod tímto dojmem USA, Francie, Velká Británie uznaly ČNR jako budoucí československou vládu a přijaly myšlenku rozbít Rakousko-Uhersko. Češi se stali spojenci Dohody.

Kapitola 3.2: Domácí odboj

1. Měl těžkou pozici. Vojenská diktatura. Čeští politici byli pronásledováni, stejně tak i novináři. Někteří odpůrci války byli popraveni. Na podzim 1914 v souvislosti s ruským útokem ožily naděje na příchod Rusů a na osvobození = obnoveno rusofilství. Tehdy vzniká i odbojový spolek Maffie (E. Beneš, K. Kramář, A. Rašín, V. Dyk).

2. 1915 zatčeni politici Karel Kramář a Alois Rašín, odsouzeni původně k smrti, pak amnestováni novým císařem. Parlament nezasedá, zrušen pojem zemí českých – jen Rakousko. Zákaz používání češtiny jako úřední řeči.

3. 1916 zemřel František Josef I., nastoupil jeho synovec Karel I. (1916-1918) – poslední habsurský panovník u nás. Amnestoval politické vězňě, pomýšlel na mír podle Wilsonových bodů.

4. 1917 tzv. Český svaz vydal prorakouské prohlášení. V květnu 1917 Manifest čekých spisovatelů = český národní program – federalizovat Rakousko-Uhersko, autonomie Čech i Slováků. Sbližování českých a slovenských politiků

5. 1918 hladové bouře v monarchii, vzpoura námořníků v chorvatském Kotoru, vzpoura vojáků v Rumburku. 13.7. vznikl Národní výbor československý jako vrcholný orgán domácího odboje, připravoval se převzít moc. V jejím rámci se sjednotily socialistické strany v  Socialistickou radu. Tato vyhlásila na 14.října 1918 generální stávku proti vyvážení potravin z Čech a chtěla vyhlásit samostatnost. Vojsko potlačilo. Karel I. chtěl monarchii zachránit návrhem federalizace, ale nebyl přijat.

6. 28. října 1918 Rakousko požádalo Dohodu o příměří. V Praze to vedlo k živelným demonstracím, které žádost Rakouska chápaly jako kapitulaci. Národní výbor ve složení A. Rašín, F. Soukup, J. Stříbrný, A. Švehla a V. Šrobár (tzv. pět mužů října) vyhlásili československou samostatnost.

7. Na Slovensku 30. října 1918 tzv. Slovenská národní rada přijala martinskou Deklaraci slovenského národa, zrušila spojení s Uhrami a přihlásila se ke společnému státu Čechů a Slováků.

---

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  devět