Obecně platí, že všechny umělecké směry odmítají staré konvence, nechtějí sloužit společenským cílům, důležitá je subjektivita autora, který chce svým dílem šokovat, vyvolávat otázky. Tato látka se prolíná s podobnými kapitolami probíranými v rámci výuky literatury.

1. Impresionismus

a) imprese = dojem. Důraz je kladen na bezprostřední zážitek, dojem z uplynulé chvíle. Detaily nejsou důležité. Obraz vypadá rozostřeně, jakoby rozmazaně (jako bychom jeli vlakem, něco zahlédli a v naší mysli zůstala především neostrá, rozmazaná vzpomínka). Odstíny barev pozvolna přecházejí jedna v druhou, malíř pracuje velmi krátkými tahy štětce.

b) Malíři – C. Monet, A. Manet, A. Renoir. Spisovatelé – Ch. Baudelaire, P. Verlaine, S. Mallarmé. Hudba – C. Debussy, P. I. Čajkovskij.

2. Symbolismus

a) Neguje impresionismus. Složitý svět zašifrovává do více či méně srozumitelných znaků=symbolů (symbol může být vysvětlen různě, př. bílá barva = čistota, chlad, panenství, nevinnost, sterilnost, nemoc, bolest, duchovno, smrt, …). Proto je možno díla chápat individuálně.

b) Představitelé – malíři: Pizzaro, Renoir, van Gogh. Spisovatelé: A. Rimbaud, H. Melville, A. P. Čechov, H. Ibsen

3. Dekadence

a) Dekadentní = úpadkový. Pesimistický směr, odpor k tradičním konzervativním hodnotám, které vyznává pokrytecká a maloměšťácká společnost. Snaha šokovat svým zjevem, bohémským chováním, přehnanou elegancí. Přitom nevíra, že je možno situaci nějak změnit.

b) Představitel: Oscar Wilde

4. Expresionismus

a) Směr na počátku 20. stololetí. Exprese = obraz vnitřního světa umělce, který křičí  do lhostejného světa, obraz bolesti, beznaděje, děsivých snů. Svět vnější je méně důležitý než vlastní Já.

b) Představitel – malíř E. Munch, van Gogh. Literatura – A. Strindberg

5. Fauvismus

a) fauve = divoký. Důraz na barvu, která je důležitější než obsah obrazu, jenž je vlastně bezvýznamný. Barva je nová hodnota má působil plošně, vyvolávat harmonii a klid.

b) Představitel – H. Matisse

6. Naivní malířství

a) autoři samouci, zobrazují zdravý, uspořádaný svět, člověk v harmonii s přírodou.

b) Autor – H. Rousseau

7. Secese

a) 1890 - 1914, usiloval o obnovu užitého umění (= aby i předměty denní spotřeby – nádoby, plakáty, šperky, pohlednice, obálky knih, ale i např.zábradlí, okapy, kliky atd. vypadaly esteticky dokonale a krásně) a o dosažení jednoty umění, hlavní výrazový prvek – plocha a ornament – například ve Francii květinový.

b) Představitelé – G. Klimt A. Mucha, L. C. Tiffany

8. Těsně před první světovou válkou se objevují počátky nových stylů, které se plně rozvinou ve 20. a 30. letech.

---

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  jedna