1. Porážka staročechů znamenala odtržení mladočechů a zformování jejich samostatné politické strany – Národní strana svobodomyslných, hájící zájmy českých podnikatelů a střední vrstvy. V čele Grégr. 1873 ukončili pasivní opozici, vrátili se do říšské rady a aktivně prosazovali české požadavky. Tento postup byl úspěšný a od roku 1880 byla čeština rovnoprávným úředním jazykem.
2. Růst nacionalismu Čechů a Němců vyvrcholil studentskými potyčkami a následným rozdělením univerzity na Karlo – Ferdinandovu univerzitu 1882.
3. Dalším velkým vlasteneckým počinem byla dostavba Národního divadla 1868-1881, po vyhoření 1883 (prvním představením byla Smetaova Libuše)
4. V 90. letech 19. století byli staročeši poraženi ve volbách mladočechy, staročeši se znemožnili jednáním o punktacích, což mělo být roztržení Čech na území jazykově česká a německá. V téže době vzniká pokrokové hnutí radikálních studentů a dělníků (Omladina), které demonstrovalo odpor k monarchii, vyvolávali výtržnosti a vůdčí osobnosti pak byly odsouzeny do vězení (např. S. K. Neumann).
5. Roku 1895 vyšel Manifest České moderny, jímž řada osobností kultury i politiky volala po všeobecném volebním právu, po svobodě názorů, odmítala útlak (Březina, Machar, Šalda, Hašek, Pekař, Masaryk).
6. Nové politické strany: agrární (A. Švehla), křesťansko-sociální, národní socialisté (V. Klofáč). Realisté (T. G. Masaryk) – jejich program = každodenní mravenčí práce, dosáhnout rovnoprávnosti Čechů v Evropě, povzbuzovat vzdělanost národa, česká otázka = demokracie, humanita a všelidské ideály. Masaryk byl filozofem, profesorem na UK, vedl časopis Atheneum, dokázal nepravost Rukopisu královédvorského a zelenohorského a rozpoutal tzv.hilsneriádu, v níž zachránil nevinně odsouzeného žida, který měl být odsouzen kvůli primitivním pověrám. Za to si tehdy vysloužil nenávist mnoha Čechů.
7. 1906 – přijat zákon o všeobecném, přímém, rovném, tajném volebním právu, a to po demonstracích vyvolaných ohlasem ruské revoluce z roku 1905. Ve volbách 1907 zvítězili agrárníci a sociální demokraté. K většímu pokroku do vypuknutí války nedošlo, protože zájmy stran byly roztříštěné, v parlamentu docházelo k obstrukcím a panovník byl nucen vládnout sám.
8. České hospodářství: roste podnikání, důkaz úspěchů = Jubilejní zemská výstava v Praze 1891 na výstavišti, zde elektrické osvětlení Křižíkovy fontány, stavba petřínské rozhledny, první tramvaj k výstavišti, elektrárny. Rozvoj technického školství, růst gymnázií, 1890 1.dívčí gymnázium Minerva v monarchii.
9. Umění:
a) generace májovců 50. - 70. léta - Neruda, Hálek, Světlá, Arbes
b) generace lumírovců (kosmopolitní, Vrchlický, Zeyer) a generace ruchovců (národní, Čech, Krásnohorská, Sládek) – 80. léta
c) realisté - Rais, Nováková, Stašek, Jirásek, Winter, Stroupežnický, Mrštíkové – 80. a 90. léta
d) Česká moderna - přelom století, impresionismus, symbolismus, dekadence - Sova, Březina, Machar, Hlaváček
e) Buřiči a anarchisti - Dyk, Toman, Šrámek, Hašek, Neumann, Bezruč
f) Hudba – B. Smetana, A. Dvořák, Z. Fibich, L. Janáček – zakladatel moderní hudby; pěvkyně Ema Destinová
g) Malíři – Ženíšek, Myslbek, Aleš, Štursa, Mánes, Hynais
h) Film – Ladislav Kříženecký (1896)
10. Sport – samostatný (!) Český olympijský výbor nezávislý na Rakousku-Uhersku, všesokolské slety, čeští cyklisté, veslaři, osobnost – př. zápasník Gustav Frištenský, vzniká fotbalová liga a slavné týmy Sparta, Slavia
11. Doprava – automobilismus: Laurin a Klement, letectví : ing. Jan Kašpar (letoun Bériot, let z Pardubic do Prahy), Jan Čihák
Copyright © 2008 - 2020 | All Rights Reserved
Design www.pajka.info | W3C XHTML 1.0 Strict | W3C CSS 3.0