1. Dokončování průmyslové revoluce v západní Evropě a USA, hospodářství volné soutěže (neomezená svoboda podnikání), tržní hospodářství, vede těžký průmysl – věk oceli, budování železniční sítě. První hospodářské krize z důvodu nadvýroby.

2. Zlepšuje se vzdělávání (odborné školství), rozvoj žurnalistiky.

3. Krymská válka (1853 – 1856) – konflikt Ruska a Turecka o hegemonii v Černém moři. Oba státy byly dosti zaostalé, v Rusku vládne absolutisticky Mikuláš I., Turecko (Osmanská říše) se postupně rozpadá – ztráta Egypta v napoleonských válkách, národnostní odpor Rumunů a jižních Slovanů na Balkáně, evropské země usilují o zisk kolonií na jeho úkor. Záminkou byl spor o Svatou zemi v Palestině. Rusko se prohlásilo za ochránce křesťanství, vtrhlo do Rumunska a zničilo turecké loďstvo. Rusko by tak mělo volný vstup do Středomoří (agrese). Proto Turecku pomohla Velká Británie, Francie, Sardinie – Rusko poraženo u Sevastopolu. Tak ztratilo vliv na Balkánu, muselo vyklidit Černé moře = neutrální oblast. Turecko se stalo politicky závislým na evropských velmocích. Rakousko ztratilo svým jednáním důvěru Ruska.

4. Sjednocení Itálie:

a) iniciativa vzešla ze dvou stran:

I. shora = Sardinské království v čele s králem Viktorem Emanuelem II. a ministrem Cavourem, pomáhala jim Francie (Napoleon III.) a Velká Británie – 1859 porazili Rakousko

II. zdola = národní revoluce ve střední Itálii a povstání rolníků na Sicílii – vedl Garribaldi, osvobodil Sicílii, obsadil Neapol a vládu předal Viktoru Emanuelovi

b) 1861 vyhlášeno italské království  v čele se sardinským králem

c) 1870 připojen papežský stát (Řím) a 1871 i Benátsko (zde dosud rakouská nadvláda ), Řím hlavním městem

d) po sjednocení rozvoj průmyslu – hlavně na severu, jih zaostává, některá území zůstala neosvobozena (Terst, Savojsko, Dalmácie), nespokojenost radikálních republikánů s vývojem

5. Sjednocení Německa:

a) V 50. a 60. letech rozmach těžkého průmyslu (ocelárny, chemie, těžba uhlí), rozvoj železnice, snaha dohnat Anglii. V politice u moci velkostatkářská aristokracie – junkeři.

b) Sjednocení proběhlo shora („krví a železem“), iniciátorem bylo Prusko – král Vilém I. a jeho ministerský předseda Otto von Bismarck.

c) 1864 válka s Dánskem = zisk Šlesvicka a Holštýnska

d) 1866 válka s Rakouskem o definitivní vliv v Německu, porážka Rakouska u Hradce Králové, vytvořen konfederační Severoněmecký spolek s celní unií

e) 1870 válka s Francií, záminkou spor o nástupnictví ve Španělsku a snaha Napoleona III. o  vměšování do německých záležitostí, porážka Francie a ve Versailles (!) vyhlášeno německé císařství, připojeno Alsasko a Lotrinsko + 5 mld. zlatých reparací = potupa Francie, bude usilovat o odvetu, stejně tak i Německo získalo „chuť“ po dalších územích. Bylo zahájeno velké zbrojení, posilována armáda. Vyvrcholením bude I. světová válka.

f) Německo tvořilo 25 států (4 království, 6 vévodství, 3 svobodná města), císař sjednocuje stát a navenek reprezentuje.Vilém I. abdikoval 1890. Faktická moc v rukou říšského kancléře, který nebyl odpovědný říšskému sněmu (parlamentu). Šíření militarismu, potlačování sociální demokracie, podpora průmyslu. Zisk drobných kolonií - Togo, Kamerun, Nová Guinea.

6. Francie za druhého císařství a Pařížská komuna:

a) dovršena průmyslová revoluce, ale pozice až za Anglií i Pruskem

b) výbojná politika Napoleona III. – proti Rusku za krymské války, zisk Savojska za pomoc při sjednocování Itálie, válka v Mexiku (proti vlasteneckým republikánům využil jako mexického císaře habsburského arcivévodu Maxmiliána), kolonizační politika v Sýrii, Egyptu, Číně, Indočíně, kvůli brutalitě se dostala Francie do izolace

c) porážka v prusko – francouzské válce, Napoleon III. zajat, abdikoval

d) v Paříži vyhlášena 3. republika, Prusové oblehli Paříž, lidové masy se radikalizovaly, z obavy před revolucí vláda uzavřela příměří za ztrátu Alsaska a Lotrinska.

e) Paříž odmítla se nechat odzbrojit = vypuklo povstání Pařížská komuna (28.3.1871), v jeho čele radikální republikáni, socialisté, demokratická inteligence. Komuna se pokusila o rozsáhlé sociální reformy (zvýšení mezd dělníků, omezena těžká práce žen, úprava nájemného, pevné ceny potravin, bezplatné lékařství, právo na vzdělávání bez omezení, volby úředníků), obrana – národní gardy, teror proti nepřátelům povstání.

f) Komuna brutálně poražena v květnu 1871

g) obnovena republika, přijala odkaz revoluce 1789, demokratické reformy – všeobecné volební právo pro muže, volby do parlamentu, reformy školství, omezen vliv církve, Francie = demokracie x Prusko = autoritářský režim

h) Francie zůstala velmocí, určuje módu, kulturu (impresionismus, symbolismus, secese), postavena Eifellova věž (1889), na přelomu století vlna antisemitismu (tzv. Dreyfusova aféra)

7. Velká Británie:

a) vláda královny Viktorie = stabilita, konzervativismus + modernizace

8. světová velmoc, v čele průmyslové revoluce, vyrábí a vyváží levné zboží, nemá konkurenci, propaguje volnou hospodářskou soutěž, centrum obchodu a světových financí, 1870 – 1.metro na světě, pokrokové zákony = zákaz otroctví, osmihodinová pracovní doba, zákaz těžké práce žen a dětí do 13 let

9. stabilní demokracie – v parlamentu pouze dvě strany – konzervativní a liberální, soupeří v otázkách sociálních, o volební reformu – 1884 pak mohlo volit 60% Angličanů

10. vznik odborů a dalších politických stran (př. Dělnická strana Labour Party)

11. koloniální velmoc – Indie, Barma, Thajsko, Afghánistán (x Rusku), Egypt – získán v souvislosti se stavbou Suezu a po odkoupení akcií od Francie, v Africe snaha o propojení kolonií ve směru sever – jih (nezdařilo se). Některé kolonie získaly statut dominia = větší volnost (Irsko, Kanada, Austrálie, Nový Zéland)

---

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  sedm