1. Příčiny revoluce – trvající absolutismus, rostou národní požadavky utlačovaných národů

2. Březen 1848 – svolán sjezd představitelů českého národního života (Národní výbor) do Svatováclavských lázní v Praze – výsledkem byla petice císaři s požadavky jazykovými (zrovnoprávnit češtinu s němčinou), státoprávními (samospráva Čech a Moravy - austroslavismus), liberálními (zrušit robotu, nastolit občanské svobody), budování národních gard, odpověď Vídně vyhýbavá

3. Rozdělení politiků:

a) umírnění – Palacký, Havlíček, František Ladislav Riegr – hájili austroslavismus – Vídeň jako ochránce Slovanů proti velkoněmeckým plánům

b) radikální – Josef Václav Frič, Karel Sabina, Karel Sladkovský – chtěli i sociální požadavky, nespokojeni

4. Slovanský sjezd v Praze v červnu 1848 – sjezd slovanských zásupců v Rakousku, měl sjednotit požadavky vůči Vídni, nejednotnost.

5. Sjezd skončil předčasně, radikálové se dostali do konfliktu s vojskem, 12.6. - 17.6. revoluční boje na barikádách, generál Windischgrätz bombardoval Prahu, kapitulace, stanné právo, pronásledování revolucionářů

6. Revoluce ve Vídni v březnu 1848, odvolán Metternich, vydána ústava, zrušeno poddanství za náhradu, občanské svobody, zároveň vypukla revoluce v Maďarsku (Lajos Kossuth), které začalo potlačovat především Slovany

7. Říjnová revoluce ve Vídni proti vojsku, které mělo potlačit Maďary, císařský dvůr utekl do Olomouce a říšský sněm zasedal v Kroměříži a připravoval liberální ústavu

8. V prosinci 1848 se slaboduchý Ferdinand V. vzdal vlády ve prospěch Františka Josefa I. (1848 – 1916), zrušil všechny sliby, rozpustil kroměřížský sněm (parlament), vydal pouze omezenou ústavu, potlačil radikály (tzv. májové spiknutí – Frič, Bakunin) v Praze, ve Vídni

9. Konec revoluce = potlačení maďarského povstání za pomoci Ruska 1849

10. Význam a výsledky revoluce = konec feudalismu, počátek občanské společnosti, omezená občanská práva, liberální podnikání, ale místo federalizace přišla centralizace + bachovský absolutismus (Alexandr Bach – ministr vnitra), radikálové potrestáni (K.Havlíček do Brixenu, Sabina ve vězení, Palacký se odmlčel, Frič emigroval), germanizace škol, od 1852 němčina úředním jazykem v Čechách

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  dvě