1. Byl vyvrcholením snah evropských národů o vznik občanské společnosti a odstranění posledních přežitků feudalismu, někde i o sjednocení

2. Příčiny – postup průmyslové revoluce, chyběla politická práva, národní svoboda, dále i celoevropská neúroda a průmyslová krize

3. Itálie:

a) snaha překonat roztříštěnost a sjednotit Itálii (v čele Sardinské království), boj proti rakouským okupantům na severu, na jihu odstranit absolutismus a zpátečnictví

b) Giuseppe Garibaldi – revolucionář, republikán

c) Došlo k válce mezi Rakouskem a Sardinií a k povstání v Itálii, konec = porážka Italů

1. Francie:

a) ačkoliv po revoluci 1830 došlo k rozvoji hospodářství, ale u moci byli především velkopodnikatelé, politická práva byla omezena

b) v únoru 1848  nespokojenost přerostla v pouliční boje na barikádách, král Ludvík Filip emigroval, vyhlášena republika, u moci liberálové, demokraté (Blanc), vyhlášena rovnost, všeobecné volební právo, sociální práva – zkrácena pracovní doba, zřízeny národní dílny – měly dělníkům zprostředkovat práci

c) v nových volbách liberalisté odmítly další radikální požadavky, zrušili nerentabilní národní dílny, tvrdě potlačili červencový pokus dělníků o povstání

d) nová vláda oddělila moc zákonodárnou a soudní, prezidentem zvolen synovec Napoleona Ludvík Napoleon. 1851 svou moc označil za neomezenou a 1852 provedl státní převrat, prohlásil se císařem Napoleonem III. (1852 – 1870), vládl stylem zvaným bonapartismus (tvrdá vláda + sliby a drobnější ústupky)

2. Německo:

a) boj za občanská práva a sjednocení zemí Německého spolku

b) revoluce studentů a dělníků v Berlíně v Prusku, slib ústavy a reforem

c) ve Frankfurtu nad Mohanem zasedal  parlament, který měl sjednotit Německo, spory o podobu země (ve velkoněmecké variantě mělo Německo zahrnovat i Čechy, což Palacký odmítl, Polsko, Rakousko, Dánsko). Dočasná vláda však neměla žádné pravomoce, vyhlášena konstituční monarchie v čele s pruským císařem Fridrichem Vilémem IV. – ten odmítl „dostat moc z rukou ulice“ = neúspěch ústavní cesty.

d) povstání republikánů na jaře 1849 v Porýní, Drážďanech, potlačení a návrat k situaci před revolucí, ale místně povoleny občanské svobody, pruský král přijal ústavu

3. Výsledky revolucí = neúplné, ve většině Evropy definitivně zrušen feudalismus a poddanství, občanská práva zaručena jen omezeně (Francie, Prusko), reforma soudnictví a správy, neukončen sjednocovací proces (Německo, Itálie), neřešena národnostní situace v mnohonárodnostních státech (Rakousko). Návrat k poměrům před revolucí ale už nebyl možný. Zrychleno zprůmyslňování střední Evropy, v čele Západ, Balkán a východní Evropa zaostává.

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  nula