1. Vzniká jako reakce na renesanci v Itálii koncem 16. století, trvá do poloviny 18. století, rozšíření po celé Evropě.

2. Filozofické předpoklady: barokní ideje vycházejí z pocitu člověka otřeseného světem (třicetiletou válkou), který přestal věřit smyslovému poznání, rozumovému vysvětlení světa. Člověk hledá vyšší, nadpozemské ideály, absolutno, Boha

3. Typické znaky:

a) důraz na cit, odmítání rozumu

b) hluboká náboženská víra, hlavně v katolictví, odvrácení od světa, uzavření se ve svém nitru

c) monumentálnost, snaha ohromit, nadsázka, vzácné materiály - zlato

d) dramatičnost = důraz na kontrast (absolutní rozpory: dobro x zlo, krása x ošklivost, nedokonalý člověk x dokonalý Bůh)

e) naturalistická konkrétnost, sochy v pohybu, křečovitá gesta

f) nepravidelné křivky, zvlněné tvary + osová souměrnost

4. Architektura: mnoho církevních staveb, prvky : kopule, kroucené sloupy, oblá okna, přehnané zdobení, mušle, akanty, morové sloupy se sv. Rochem, sochy na mostech (sv. Jan Nepomucký), obrovské paláce. Architekti: L. Bernini, F. Borromini, G. Guarini, Johan Fischer z Erlachu – zámek Schönbrun

5. Sochařství a malířství: naturalismus, sochy v pohybu, nařasený oděv, nadživotní velikost světců, „prdelatí andělíčci“, křečovitost = zobrazují vypjaté situace (vášeň, náboženské vytržení, zoufalství…), v malbě technika šerosvitu = světlá místa ukazují důležité, ozáření je chápáno jako osvícení vyšší ideou, ze světských témat krajiny, lov…. Představitelé: Caravaggio (Ital), Murillo, Velázques (Španělé), Rubens, Rembrandt, van Dyck, Vermeer (Holanďan)

6. Literatura: náboženské motivy, složitá větná stavba, mnoho symbolů, rozmach divadla (Tasso, Milton, Calderón)

7. Hudba: velmi poutavá, patos, vzniká opera v Itálii, oblíbené jsou fuga, toccata, ouvertura, zdokonaleny housle, viola, lesní roh + varhany. Skladatelé: Monteverdi (opera), Vivaldi, Bach, Händel, Teleman.

8. České baroko – vzory v Itálii a Španělsku, vysoká úroveň, přizpůsobilo se českému prostředí. Pojem temno jako označení úpadku kultury, který pro tuto dobu vytvořil Jirásek, je spíše nevhodný. Baroko proniklo do všech vrstev – v lidovém prostředí tzv. selské baroko v jižních Čechách (pozn. To jsou ony typické barokní kostelíčky nad malebnými vesničkami kdekoli v ČR, jak je krásně maloval Josef Lada), lidová keramika (př. tupeská), lidové kroje s bohatým zdobením (= nápodoba oděvů aristokracie), prolínání lidové a „klasické“ hudby

9. Představitelé:

a) architektura – Jan Santini, Carlo Lurago, Kryštof a Kilián Ignác Dienzenhoferové, Fischer z Erlachu, Lukas Hildebrandt

b) sochaři: Jan Bendl, Jan a Ferdinand Maxmilián Brokof, Matyáš Brandt. Malíři: Karel škréta, Václav Hollar, Jan Kupecký, Vavřine Rainer

c) hudební skladatelé: Pavel Vejvanovský, Adam Michna z Otradovic, Josef Mysliveček

d) literatura: viz ČJL

---

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  čtyři