1. Po smrti Ludvíka Jagellonského byl 1526 zvolen králem Ferdinand I. Habsburský (1526 – 1564), vzal si Annu Jagellonskou. Vzniká mnohonárodnostní habsburská monarchie (Čechy, Morava, Slezsko, Lužice, rakouské země, Uhry – pouze část neobsazená Turky = Slovensko, Slovinsko, část Chorvatska)

2. Habsburkové usilují o posílení oslabené panovnické moci, centralizují úřady, provádějí rekatolizace omezují pravomoce stavů. Úzce spolupracuje s bratrem, římským císařem Karlem V. Zřídil ústřední dvorské úřady ve Vídni. Úředním jazykem – němčina (germanizace). Omezil práva měst, zvyšoval daně – opět zavedl pravidelná zdanění. Podporoval cizí šlechtu proti domácí.

3. Vrchol české nespokojenosti = pokus o povstání – 1.protihabsburský odboj, byl potlačen. Chyběl program, neshody šlechty a měst, pasivita, spoléhali na pomoc německých protestantů. Po jejich porážce prosba o milost. Nejvíce potrestána města – vyloučena z politického života, královský dozor ve městech.

4. 1556 pozváni jezuité do Čech = protireformace, sídlí v Klementinu. Jednota bratrská vypuzena na Moravu. V témže roce se stal Ferdinand římským císařem (bratr Karel V.abdikoval).

5. Maxmilián II. (1564 – 1576) – byl tolerantnější vůči nekatolíkům, pohrdal jezuity i dvorskými předpisy. Ústně slíbil dodržovat program náboženské tolerance – Českou konfesi 1575.

6. Rudolf II. (1576 – 1611) – podivín, málo schopný, dědičná choroba, deprese, tlak Španělska, Turků, ctižádostivého bratra Matyáše. Byl donucen sídlit v Praze – povznesl Prahu na velkoměsto, centrum diplomacie, umění a vědy (Tycho de Brahe, Johanes Kepler) .

7. Snaha o rekatolizaci – hlavně Vilém Slavata a kardinál František z Dietrichštejna  (tzv. španělská strana). V celé monarchii odpor – do jeho čela Matyáš, 1608 tažení uhersko – rakousko – moravského vojska na Prahu. Češi se rozhodli Rudolfova podpořit za podpis náboženské svobody – Majestátu 1609, Rudolf tak vládl pouze v Čechách. 1611 se pokusil o zvrat (vpád pasovského arcibiskupa) – neúspěšně = donucen k abdikaci, za rok zemřel.

8. Rudolfínská Praha :

a) v malířství vrcholí renesance – přechází v manýrismus = odmítání perspektivy, subjektivní představy, fantastické motivy, experimentování, erotické a bizardní náměty – malíři Spranger, Arcimboldo, von Aachen, Sadeler

b) přírodní vědy – Tadeáš Hájek z Hájku – botanika, herbář, Jan Jessenius – lékař, 1.pitva v Praze, Jan Kepler – heliocentrismus, pohyb planet po elipse

c) literatura – cestopisy (Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Václav Vratislav z Mitrovic), Kronika česká (Václav Hájek z Libočan) , tiskařství (Daniel Adam z Veleslavína), politika (Karel Starší ze Žerotína, Václav Budovec z Budova) , gramatika (Jan Blahoslav)

d) architektura – Letohrádek královny Anny (=Belveder), Schwarzenberský palác na Hradčanech, Staronová synagoga, Pinkasova synagoga

9. Matyáš II. (1611 – 1619) – přenesl sídlo opět do Vídně, prosazuje katolictví, porušuje Majestát, v čele českého místodržitelství katolík Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic. Bezdětný. Proto prosadil za nástupce synovce Ferdinanda Štýrského (stoupenec ostré rekatolizace). Stálé provokace katolíků vedly k vypuknutí stavovského povstání

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  devět