1. Přetrvává zemědělský charakter. Byl zaveden trojpolní (trojhonný) systém = pouze 1/3 půdy leží ladem. Zlepšilo se nářadí, železný pluh je lépe zapřahán. Využití přírodní energie - vodní a větrné mlýny. Částečné oteplení klimatu. Převažuje žito a oves. Zvyšuje se produkce obilí, roste počet obyvatel. Stále však trvá nebezpečí četných hladomorů. Málo hnojiva.

2. Kolonizace - proces osídlování nových oblastí, dosud neobdělávaných. Důvodem byl obvykle nedostatek půdy, snaha půdu držet dědičně. Existoval kolonizace vnitřní (kolonizuje domácí obyvatelstvo) a vnější (příchod cizích obyvatel). Ve střední Evropě to byli hlavně Němci, kteří opouštěli přelidněné Porýní a odcházeli ve 12. stol. na východ (= Polsko, Slezsko, Čechy, Slovensko, Maďarsko). V Čechách obsadili pohraničí,Vysočinu, Svitavsko a sever Moravy. Nové osady jsou osvobozeny od daní a zavádějí tzv. emfyteutické právo = dědičná držba půdy a pevný nájem. Toto právo postupně přebírají i české vesnice. Vzniká české národní povědomí. Dvůr panovníka se pod vlivem kolonistů poněmčuje.

3. Města - postupně se zvětšují a roste jejich počet - nejprve na Západě. Byla zakládána králem, šlechtou, církví nebo kolonisty. Vznikala buď z trhových osad nebo vesnic; anebo „na zeleném drnu“ = dosud neosídlené, strategické místo, např. pro ložiska rud (báňská města).

4. Města se sama spravovala, v čele purkmistr a rada 12 konšelů. Dále královský rychtář vybíral daně. Města se stala centrem řemesla a obchodu, řemeslníci byli sdruženi v ceších. Cechy určují počet mistrů, druh vyráběného zboží i jeho množství. Městská práva: mílové ( = monopol na určitou řemesnou výrobu na míli kolem města, to bylo asi 9 km); právo konání trhů; právo skladu (povinnost kupců projet městem, zboží zde složit a prodat); právo cla; várečné (= vařit pivo); ohrazení hradbami nebo právo hrdelní (= mít svého kata).

5. U nás ve většině měst měl převahu německý patriciát. Některá specifická města - báňská (Jihlava, Stříbro, Kutná Hora, Příbram); věnná (Dvůr Králové), specializovaná (Štítary, Prace, Kobylníky). Města byla velmi malá - do 3 tisíc obyvatel. Byla v nich špatná hygiena, často vznikaly nákazy. K městu patřilo zemědělské okolí.

6. Ve městech vznikají školy - latinské při farách. Postupně vznik univerzit = svobodné učení na způsob cechů - Paříž, Oxford, Janov. 1. středoevropská univerzita - Karlova. Univerzity jsou pod dohledem církve.

1. Společnost se příliš nemění. Zesiluje soupeření šlechty a panovníka. Šlechta získává více majetku, zakládá svá města, buduje hrady a vynutí si na panovníkovi potvrzení výhod a výsad - společnost spěje ke stavovské monarchii.

7. Církev je velmi mocná a bohatá. Bohatství budí veřejné pohoršení, vznikají nové sekty (albigenští, valdenští). Církev likviduje tyto odpůrce pomocí svaté inkvizice (církevní soud + mučení). Vážnost církve nakonec napravil vznik nových žebravých řádů - františkáni, dominikáni, augustiniáni a karmelitáni, které si vytkly za cíl pomáhat, žít v chudobě a vzdělávat.

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  devět