1. Jedná se o skutečně první státní útvar na našem území. Vzniká na počátku 9.století. V té době existovala 2 knížectví - moravské (kníže Mojmír) a nitranské (kníže Pribina). Roku 830 vyhnal Mojmír Pribinu z Nitry = základ státu (Pribina odešel do Panonie v Uhrách, zde vládne jako údělný kníže Franků).

2. Mojmír (830 - 846) přijal v Pasově křest a podřídil se franské svrchovanosti.

3. Rostislav (846 - 870) , synovec Mojmíra, se snažil vymanit z vlivu východofranské říše. Proto hledal jiného, mocného spojence – v byzantské říši. Požádal císaře Michala III. o vyslání křesťanské mise. 863 příchod misionářů ze Soluně Konstantina a Metoděje na Moravu. Přinesli s sebou východní křesťanskou liturgii v slovanském jazyce - staroslověnštině, nové písmo - hlaholici (z řeckého a orientálního), do slovanského jazyka přeložili část Bible. Oba bratři museli nejprve požádat římského papeže o schválení staroslověnštiny jako bohoslužebného jazyka. Konstantin v Římě onemocněl, vstoupil do řádu jako Cyril a zde zemřel. Metoděj se stal prvním arcibiskupem nové diecézie moravskopanonské. Na cestě zpět však byl v Bavorsku zajat a téměř 3 roky vězněn, protože na Moravě došlo k mocenské změně.

4. Svatopluk (870 - 894) svrhl svého strýce Rastislava, vydal ho Frankům, kteří jej nechali uvěznit a oslepit. Uvězněn však byl i Svatopluk. Po vypuknutí povstání Moravanů proti Frankům byl poslán s franským vojskem na Moravu. Přeběhl však ke „svým“ a Franky porazil. Stal se mocným vládcem - největší územní zisk, podmanil si Čechy (kníže Bořivoj), Slezsko ,Lužici a Panonii. Jeho sídlem byl Veligrad, „nevýslovná Rastislavova pevnost“, dodnes neznámé hradiště zřejmě na jižní Moravě (Sady nebo Staré Město nebo Mikulčice ?). Metoděj vykonával svou funkci arcibiskupa až do své smrti, pak Rastislav nechal kněží slovanské liturgie vyhnat a přiklonil se opět k latinskému ritu. Slovanští kněží odešli do Čech, Bulharska nebo na Rus. Podle pověsti měl 3 syny - pověst o 3 prutech, které nikdo nezlomí, pokud zůstanou jednotni.

5. Mojmír II. (894 - 904) - oslabení státu, odtrhli se Češi, Slezané i Lužice. Vnitřní rozbroje a vpád kočovných Maďarů ukončily rozklad říše. Po roce 906-7 nemáme o Velké Moravě písemných zpráv. Centrum budování státu se přesunulo do Čech.

6. Moravská kultura vykazovala silný vliv Byzance. Ležela na výhodné křižovatce obchodních cest (Moravou už dávno vedla tzv. jantarová stezka). Neznáme lokaci jejího hlavního města. Mezi velká hradiště patřily Mikulčice (s knížecím palácem, 12 kostely, paláci), Staré Město (kostely, přes 100 řemeslných dílen, obchodní centrum), další naleziště jsou v Sadech (arcibiskupská ? bazilika), Modrá (kostel), Pohansko u Břeclavi, Nitra, Děvín u Bratislavi.

7. Poznámka: Toto téma je naší oblasti více než notoricky známé, navštivte některou expozici v našem okolí - např. ve Starém Městě. Jinak sledujte občas denní tisk regionu - prof. Galuška a jiní přicházejí se stále novými objevy. A nakonec : velehradská bazilika nemá s Velkou Moravou nic společného! Vznikla až ve 12. století.

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  nula