1. Harrapská kultura - od poloviny 3. tisíciletí př.n.l. na území Paňdžábu (Pětiříčí - povodí Indu a jeho přítoků). Města Harappa, Mohendžo-Dáro. Byla to jednotná kultura - přísné rozčlenění městských čtvrtí pomocí sítě pravoúhle se křižujících ulic, město se dělilo na pevnost a podhradí, použití pálených cihel normované velikosti (!), jednotná technika kladení, architektura výlučně účelná (bez ozdob), jednotné míry a váhy, pečetidla, účelné výrobky a zbraně (měď, bronz), hrnčířský kruh. Základ hospodářství - záplavové zemědělství. Písmo nebylo rozluštěno (obrázkové). Kultura zanikla kolem 1750 př.n.l. z neznámých důvodů.

2. Védské období (1200-600 př.n.l. ) Polovina 2. tisíciletí př.n.l. vpád indoevropských Árjů - boj s původními obyvateli (podrobení). Postupné usazování. Důležité pastevectví - skot = symbol blahobytu (indicky kráva = „ta,jež nemá být zabíjena“ a válka = „touha po skotu“). Do čela států rádžové (dědičně). Postupně diferenciace kastovní společnosti na varny („barvy“) :

a) bráhmani (kněží)

b) kšatrijové - vládci světští, dědičná elita

c) vaišjové - rolníci, řemeslníci, obchodníci - nejvíce

d) šúdrové - potomci porobeného obyvatelstva

3. Náboženství - zprvu kult přírodních sil - Nebe, Oheň, Země, Jitřenka... Pak roste vliv kněží (důležité jsou oběti, ne bůh!) - bráhmanismus (převtělování duše po smrti do jiné společenské kasty podle toho, jak člověk žil - karma). Bráhma = základní kosmický duchovní princip. Každý člověk se ho účastní svou duchovní složkou átman. Cíl - návrat duše do bráhmanu. Novým smyslem světa se postupně stává meditace = upanišádová filozofie.

4. Magadhská říše (7. - 4. století př.n.l.). Období bojů knížectví na severu Indie v povodí řeky Gangy - vítězí Magadhsko, ve 4. století př.n.l. dynastie Nandů. Hl. město Pátaliputra. Nové náboženství proti bráhmanismu - buddhismus. Zakladatelem princ Gautáma Siddhárta, zvaný Buddha = osvícený. Zřekl se bohatství a hledal smysl života. Život poustevníka a hladovka ho neoslovily, málem umřel hlady. Po dlouhé meditaci došel k  osvícení = člověk se má oprostit od všech starostí, ale i radostí. Člověk nemá ubližovat živým tvorům. Myšlenka tolerance. Musí poznat, že pozemský život je jen velké utrpení, a musí přestat na něm lpět. Má usilovat, aby duše po smrti přešla do stavu věčné blaženosti - nirvány. Člověk sám si má zvolit svobodně způsob, jakým toho dosáhne (sáhájanovský buddhismus neboli „malá cesta“ ). Ve 4. století př.n.l. - vzájemné vlivy s Persií. Pak vpád Alexandra Makedonského (327-317 př.n.l.)

5. Maurijská říše (321 - 185 př.n.l.). Zakladatel Čandragupta, svrhl Nandy, vyhnal Makedonce, jeho syn Bindusára pokořil skoro celou Indii. Největším vládcem byl jeho syn Ašóka (273-232 př.n.l.). Nejprve tvrdý válečník, ale pak se obrátil na buddhismus, který silně propagoval, jakož i odmítal nesnášenlivost a vůbec války - přestal válčit. Posílal buddhistické misionáře až do Egypta. Vedl charitativní činnost, budoval jeskyně ve skalách pro mnichy a askety, studny a útulky pro pocestné, nemocnice - i pro zvířata, vysazoval léčivé byliny. Po celé zemi stavěl kopulovité stúpy a kamenné sloupy se svými zákony a výnosy. I v ekonomice pozornost zavlažování. Jinak jeho vláda absolutistická, příliš finančně náročná. Ekonomické zhroucení státu po jeho smrti + útoky kočovníků, kteří založili nový stát.

6. Kušánská říše (78 př.n.l. - 230 n.l.). Rozkvět řemesel, kontakty s Římem. Nový směr buddhismu (mahájána = „velká cesta“ ) - Buddha je chápán už jako božstvo, které přijímá různé podoby. Novým ideálem člověka je sebeobětování (bódhisattva) - na prahu nirvány se člověk zřekne věčné blaženosti, aby pomáhal druhým. V téže době na jihu Indie žije jiné obyvatelstvo - Tamilové ,jejich dějiny jsou nejasné, obchodovali se Západem - s Římem ( podle Plinia prý roční obrat 550 milionů sesterciů !).

7. Guptovská říše (319 - 647). Panovník Čandragupta I. a II. Vpády bílých Hunů - odraženi. V 7.stol. rozdrobení Indi. Přechod k feudalismu. Od 12. stol. přicházejí muslimové.

a) V této době vyspělost kultury, vysoká životní úroveň bohatých. Vyspělá řemesla - broušení drahokamů, výroba kalika, hedvábí, mušelínu, zpracování kovů (nerezavějící železný sloup v Dillí). Obchod s Afrikou, Asií, Evropou. Vývoz voňavek, koření, indiga.

b) Vzdělanost - buddhistická univerzita (v Nálandě) - bezplatná (měla velké polnosti), studenti až z Číny, výuka gramatiky, rétoriky, logiky, poetiky, metafyziky a lékařství.

c) V matematice a astronomii vynikl Árjabhata (Ludolfovo číslo, délka slunečního roku 365,3586805 dne, teorie Země otáčející se okolo osy a způsobující zatmění Měsíce).

d) Rozvoj sanskrtu - překomplikovaný styl i jazyk, sepsána Kámásútra (autor - Vatsjájána), píší se básně - např. Kálidása, národní eposy Mahábhárata a Rámájana.

e) Do buddhismu pronikají erotické prvky + uctívání ženy jako tvořivého principu. Postupně úpadek buddhismu. Převládá hinduismus a jeho obměny (jóga, sánja, njája, vaišéšita, mímansa a védanta).

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  dvě