1. Obecné předpoklady:

a) Řeka Nil (1000 km) - ústí do Středozemního moře, kolem něj pouště. Teplé suché podnebí. V dobách ledových zde převládaly doby dešťů = místo pouště byla zelená savana plná zvěře, tato doba skončila v polovině 3. tisíciletí př.n.l. Nil se každoročně v důsledku tání v Etiopii pravidelně rozvodňoval a záplavy přinášely kromě vláhy i očekávané úrodné bahno. Probíhaly od pol.července do pol.listopadu, po opadnutí vody se půda obdělávala, osila a poté následovala sklizeň. Za Staré říše se využívaly ještě přirozené záplavy (bez zavlažování)

b) Zemědělství sem přišlo asi z Předního východu (Palestina) nebo z Chartůmu. Nilská oblast byla  pod vlivem Mezopotámie. Budování systémů kanálů pro odvodňování a zavlažování bylo dosti složité a nutnost koordinace prací na rozsáhlém území si vynutilo vznik státu.

c) Vznikají dvě civilizační centra: Horní a Dolní Egypt (znalost měd )

2. Sjednocení Egypta (31. - 27. století př.n.l.)

a) Podle legendy sjednotil území panovník Meni. Hlavní město - Memfis (Mennofer)

b) Společenská pyramida:

- v čele státu - faraon = božské vtělení boha Hóra, jeho moc neomezená (despota), nejvyšší soudce a velitel vojska, neomezený pán všeho a všech (půdy, lidí, Nilu). Zprvu vybíral daně sám, postupně roste úřednictvo. (měl několik jmen: 1 - Hór, 2 - obě paní - bohyně Kobra a Supice, 3 - nisut - bitej, 4 - Zlatý Hór a  syn Reův ). Po smrti se stával automaticky bohem, jeho tělo bylo balzamováno a pohřbeno v hrobce z cihel, spolu s ním v nejstarších dobách byli zabiti i služební. Nejstarší pohřebiště v Sakkáře.

- úředníci - Egypt rozdělen na 42 krajů (nomů  - v čele nomarchové ), v čele administrativy vezír (pokladna), další důležití úředníci - písaři, stavitelé, správci sýpek ...

- kněží - udržují kult faraona a tradiční polyteismus (asi 2000 bohů - Ra, Amon, Usír, Sobek , Hór)

- vojáci

- řemeslníci a zemědělci

- otroci (patriarchální, těžká práce v lomech - bývalí zajatci)

3. Stará říše (27. - 22. století př.n.l.)

a) Stavba mohutných pyramid. 1. pyramida - stupňovitá - v Sakkáře byla panovníka Džósera, zakladatele Staré říše (60 m vysoká, v podzemí hrobka, její stavitel - Imhotep - byl po smrti zbožštěn!).

b) Největší pyramidy jsou v Gíze (u Káhiry) na okraji pouště (= zde začínala říše mrtvých). Postavili je panovníci Chufev (Cheops), Rachev (Chefrén) a Menkaure. Nejvyšší je Cheopsova - 146 v , 230 x 230 základna, 23 000 000 kamenných kvádrů každý o hmotnosti 2,5 t. Dodnes je záhadou její stavba (neexistence kladky, kola,omezený prostor neumožňoval využití dobytka a nakonec se zde žádný pohřeb nekonal!!), doba stavby asi 23 let. Sfinga byla bytostí s tělem lva a hlavou lidskou, hlavou panovníka Racheva.

c) Rozšiřuje se zemědělství, lepší opracování kovů, písemnictví. Říše podniká výboje na jih, do Núbie.

d) Nakonec se říše rozpadá. Příčiny : panovník daruje půdu kněžím, úředníkům a šlechtě, proto ztrácí vliv a moc. Roste vliv byrokracie. Panovník vyčerpal své zdroje budováním nákladných hrobek. Dokonce i vezíři si budují nákladné hrobky, osamostatňují se, upadá centrální moc. V souvislosti se změnou klimatu - konec dešťů ,velké sucho = hladomor - dochází k otřesení víry lidu v panovníka jako boha a nastaly bouře, chaos a zmatek.

4.  První přechodné období (22. - 20. století př.n.l.) - zmatky, hladomor, rabování, chudina se bouří

5. Střední říše (21. - 18. století př.n.l.)

a) Opět sjednocení říše - Mentuhotep II.. Nové hlavní město Véset (Théby). Obnoven obchod  (s Krétou, Přední Asií, Puntem - Somálskem), centralizace státu. Zavedeno umělé zavlažování, více půdy a budování nových sídlišť i mimo údolí Nilu - oázy.

b) Panovníci budují menší hrobky (často základem skála), omezují moc nomarchů, spíše oporu hledají u středních vrstev. Nomy centrálně řízeny vezírem. Faraon  Senvosret III. nechal prokopat 1.nilskou peřej ve skále.

c) Literatura - pohádky, povídka o Sinuhetovi, chvalozpěv na Nil, Nefertejovo proroctví, odborné texty - lékařství, matematika.

d) V náboženství obliba boha Amona, boha stvořitele Ptaha, krokodýlího boha Sobeka a hadí bohyně Reneuty. Víra v Usírovo království mrtvých v městě Abydu.

6. Druhé přechodné období (18. - 16. století př.n.l. )

a) Moc faraonů se opět zmenšila, osamostatnění vezírů - už 2 (pro Horní a Dolní Egypt). Pronikání kočovných Semitů, rozpad říše, panovník jen v Horním Egyptě.

b) V polovina 17. století př.n.l. vpád kočovných Hyksósů (fénicko - palestinská kultura). Ovládli deltu Nilu, přivezli novinky - válečné vozy, lepší luky, bronzové meče, šavle, sekery, vodorovný tkalcovský stav, hrnčířský kruh. Nakonec byli vypuzeni faraonem Ahmosem.

7. Nová říše (16. - 11. století př.n.l.)

a) Opět sjednocení, upevnění moci faraona. Obnoveno hl.město Véset. Faraoni si staví nové posmrtné hrobky v Údolí králů (založeno Amenhotepem I.). Sepsána Kniha mrtvých  (= příručka „správného chování“ věřícího u posmrtného soudu, aby se pak mohl stát sám bohem Usírem).

b) Egypt vede války (17x) za dobytí nových území, největší rozsah zaznamenal za faraona Thutmose III. (ovládl část Přední Asie - Palestinu a Sýrii, na jihu ke 4.peřeji). Zajímavost - před ním vládla královna Hatšepsut, zobrazovaná jako muž ( zádušní chrám ).

c) Achnaton (původně Amenhotep IV.) (*1376 - +1347 př.n.l.) se pokusil o náboženskou reformu, chtěl zrušit mnohobožství, zavedl kult jediného boha (= monoteismus) Atona (bůh Slunce) a zavrhl Amona. Založil nové centrum říše Achetaton, napsal Chvalozpěv na Atona. Pokusil se hovorovou egyptštinu povýšit na spisovnou. Jeho reformy vyvolaly prudký odpor, zejména Amonových kněží, a po jeho smrti se vše vrátilo nazpět. (Pozn. - pěkný příběh o této době napsal finský spisovatel Mika Waltari - Egypťan Sinuhet, doporučuji.)

d) Nástupce Achnatona byl jeho syn Tutanchamon (v dětství se jmenoval Tutanchaton). Matkou Tutanchamona byla Achnatonova vlastní sestra a vedlejší manželka (pravděpodobně nejstarší Satamon), s ženou Nefertiti měl totiž pouze dcery.
Aby Tutanchamon obhájil svůj nárok na trůn, vzal si za ženu svou sestru Anchesenpaaton (dceru Nefertiti a Achnatona). Vládl pravděpodobně 10 let, od devíti do devatenácti, kdy zemřel. Reformy zrušil. Ne příliš významný panovník, proslaven je především nálezem jeho velmi zachovalé nevykradené hrobky (v roce 1922).

e) Dynastie Ramessovců  - Ramesse II. - vládl 66 let, velký panovník. Válčil s Chetity (panovník Muvatalliš), 1285 př.n.l. nerozhodná bitva u Kadeše (Sýrie). Poté oba nepřátelé uzavřeli mír a smlouvu o spojenectví, neútočení,  o vydávání politických uprchlíků a o hranici = nejstarší mírový dokument na světě! Muvatalliš pak navštívil Egypt a požádal o lékaře, který by mu vyléčil jeho oční chorobu a také vyléčil sestřinu neplodnost. Ramesse si na oplátku vzal za ženu chetitskou princeznu (ovšem jako vedlejší, měl 2 hlavní, egyptské ). Smlouva nebyla nikdy porušena! Za léta  míru pak budoval ohromné stavby a obří kolosální sochy v Karnaku, Luxoru,  Abú Simbelu a jeho hrobku - Ramesseum. Mírovou smlouvu dodržoval i jeho následovník. Měl prý 90 dětí.

f) Konec 13. století vpád „mořských národů” a Libyjců, postupně byli poraženi a naturalizovali se.

g) Od 12. století př.n.l. slábne moc panovníků, roste vliv kněží - dokonce vlastní dynastie, korupce úředníků. Zajímavost: 1156  př.n.l. se konala první, úspěšná stávka dělníků.

8. Pozdní doba (11. - 4. století př.n.l.)

a) Probíhá postupný úpadek říše, země se uzavřela před světem,omezený kontakt s Palestinou, „zakonzervování“ kultury, zvyků.

b) Roste vliv cizích dynastií - libyjská a núbijská. V 7. století př.n.l. asyrská okupace (viz. novoasyrská říše - Assarhadon).

c) Poslední, významější pokus o oživení slávy za tzv. sajské dynastie (6. století př.n.l.). Pokus o ovládnutí Sýrie skončil porážkou Babylonií. Proto snaha o modernizaci země podle řeckých vzorů - loďstvo, řečtí žoldnéři. Féničané ve službách Egypta obepluli Afriku.  Řekové se usazují v Egyptě. Podpora Řeků proti Peršanům.

d) Konec samostatnosti Egypta - 525 př.n.l. perská okupace. Osvobozen (lépe dobyt) Alexandrem Makedonským 332 př.n.l. Pak dynastie Ptolemaiovců - zavedli 2. sklizeň, centrem vědy Alexandrie.

e) 30 př.n.l. římská okupace - žádná autonomie. Pak křesťanství a Byzanc.

9. Přínos egyptské civilizace

a) Písmo - trojí :

- hieroglyfické - obrázkové, velmi složité, uměli pouze písaři (pouze souhláskové)

- hieratické - posvátné, kněžské

- démotické - lidové (ne pro náboženské účely)

- psalo se na svitky papyru třtinovým perem nebo štětečkem nebo se rylo do kamene

b) Literatura - viz.výše

c) Zemědělství - viz výše

d) Řemesla - počátky sklářství, užití glazury

e) Stavitelství - stavby mohutných komplexů - pyramidy, zádušní chrámy, paláce. Materiál - převažuje kámen, cihly. Plány staveb. Blíže viz.úvod.

f) Umění - sochy faraonů v nadživotní velikosti, strnulá gesta. Malby neznají perspektivu, schematické zobrazení postav: hlava a končetiny z profilu, tělo a oči zepředu.

g) Věda:

- matematika - desetinná soustava, znalost zlomků, geometrie (obsahy , objemy)

- astronomie - sluneční kalendář podle záplav (určuje hvězda Sírius) = 360 dnů po 3 dekádách (záplavy, vegetace, žně)

- lékařství - díky mumifikaci vynikající úroveň znalostí anatomie, specializace oborů (oční, zubní, chirurgie), učebnice s popisy chrob a s recepty. Mumifikace se prováděla z důvodu víry v posmrtný život - duše žije pouze při zachování těla, do nějž se po čase vrátí. Imhotep.

---

Vložit komentář

Komentář*:                          tučné kurzíva odkaz
Jméno*:
E-mail:
ICQ:
WWW:
Opište číslici*:  čtyři